Sankce na dovoz potravin z Evropy vyhlásila Ruská federace na počátku srpna 2014. K novému obchodnímu problému se začaly vyjadřovat expertní i profesní organizace, snažily se o predikci vývoje, kvantifikaci dopadů na domácí ekonomiku, ale většinou „opisovali“ jeden od druhého. Jejich stanoviska aktivně převzala média, která opakováním ovlivňují nejen veřejné mínění, ale také hledání řešení nebo východisek. A jak to většinou ve složitějších situacích bývá, nalezeny jsou recepty „jednoduché, přímočaré a naprosto jasné“. Situace je však „poněkud“ složitější.

Přečteme-li si série článků, publikovaných k tomuto tématu, řešení se soustřeďuje k následujícím krokům:

  1. České firmy nechť si hledají odbytiště pro své produkty na jiných trzích (mimo EU nebo v potravinově předimenzované EU)
  2. V rámci společné organizace trhu EU lze uvažovat, že mohou být uplatněny intervence, rozvine se soukromé skladování (nadbytečné produkce), mohou být vypláceny vývozní náhrady (za neuskutečněné vývozy), bude organizováno stahování produktů z trhu (které trh již neabsorbuje)
  3. Možné jsou i finanční kompenzace producentům (vše podle rozhodnutí EU)

Všimli jste si, že se úplně vytratilo to základní řešení? Pro každého domácího výrobce je přirozené prodávat především na domácím trhu! Na našem trhu však dnes významně převyšují dodávky zboží z dovozu! Za 25 let jsme nezabezpečili pro naše domácí výrobce a prvovýrobce místo na vlastním domácím trhu. Finančními kompenzacemi nebo vývozními náhradami problém nezaměstnanosti a potravinové soběstačnosti nedořešíme. Experti na vývoj cen predikovali, že přetlak výroby potravin povede ke snižování cen na trhu. Jaká je realita? Přebytky z bohatých evropských států nejspíš výrobci nabízejí za nižší ceny, ale každý spotřebitel u nás ví, že nakupuje potraviny dráž – ceny rostou. Komu to přináší zisk? Jsou to vlastníci obchodních řetězců mimo ČR.

Je třeba, nezapomenout, že v rámci EU nejsou v členských zemích uplatňovány stejné podmínky státních podpor v zemědělství a potravinářství. Tam, kde došlo po roce 1989 k rekonstrukci struktur zemědělské prvovýroby a výroby potravin, vznikl dostatek „tržního prostoru“ pro nástup potravin z Francie, Nizozemska, Německa, Polska, Itálie a nečekejme, že tento prostor jen tak opustí. Jen poznamenám, že nad to má Evropa před sebou obchodní smlouvu s USA (zatím neuzavřenou), která k nám přivede další zboží.

Podobná situace, která nastala po r. 1989 u nás, vzniká teď na trhu v Ruské federaci. Dodavatelé potravin z EU, kteří ztratili cestu na ruský trh, se na tento trh budou vracet jen s velkými obtížemi. Jejich místo pohotově nahradili dodavatelé ze zemí střední Asie a ze zemí, které se obchodním sankcím vyhnuly.

Koho tedy sankce u nás nejvíce postihnout a koho nejvíce ohrozí? Protože se na trhu vždy lépe uplatňují subjekty velké se silným finančním zázemím, můžeme odhadovat, že většina našich velkých podnikatelských subjektů se dokáže s novou těžkou situací vypořádat. Problémy však nastanou pro malé a střední podnikatele v zemědělství a potravinářství, kteří nemají dostatek prostředků a síly tuto významnou změnu na trhu „ustát“. Proto při hledání vhodného řešení musíme mít na mysli právě podporu pro tuto část našeho hospodářství. Přečtete si, co udělá Ministerstvo zemědělství, komu a jak hodlá pomoci a sledujte další vývoj.

http://www.agral.cz/LinkClick.aspx?fileticket=kN9WK6jzw1s%3d&tabid=730&language=cs-CZ

http://zemedelec.cz/podle-zelinaru-miri-na-cesky-trh-zeli-z-polska-za-dumpingove-ceny/

http://zemedelec.cz/komora-retezce-prodavaji-potraviny-se-stale-vyssimi-prirazkami/

Ruské embargo zasáhne český trh s mléčnými výrobky. Utrpí Madeta | Firmy a trhy | Lidovky.cz

http://www.novinky.cz/domaci/351199-dlouhy-sankce-proti-rusku-jsou-nesmyslne.html

Categories: Potraviny

X