Priority – můj volební program

Motto:

Vraťme úctu národním pokladům: vodě, půdě, lesu, přírodě a také lidem, kteří se o ně starají …

Mým hlavním programem jsou: voda, půda, les, příroda a lidi, kteří se o ně starají. Jsou to naše nejvýznamnější poklady, naše národní bohatství.

Naše mladá generace již vyrostla v období konzumu. Vztahu k přírodě se učí teprve jejich děti. Mediálně vyvolávaná potřeba nutnosti koupě a spotřeby se stále snaží posunovat naše životní priority. U řady lidí oslabuje úsilí o společenské uplatnění a klamný pocit spokojenosti či naplnění potřeb vzdaluje řadu z nás od zájmu i o nejbližší okolí, od zájmu o prostředí, ve kterém žijeme a od přírody samotné. Přestáváme ji vnímat, starat se o ni a vážit si jí. Někdy mám pocit, že mechanismus konzumu a virtuální reality naši společnost poněkud rozkládá a vzdaluje reálnému životu. Proto je podle mého názoru důležité vrátit se k tomu základnímu. Vrátit se k našim národním pokladům s úctou a pokorou. Važme si vody, půdy, lesa a přírody a nikomu je nedávejme. Protože v nich je naše minulost i naše budoucnost.

1. VODA

a) Zadržování vody v krajině, zavlažování

Dlouhá období sucha střídají prudké přívalové deště. Půda nestačí vodu absorbovat, snižují se zásoby podzemní vody na většině území naší země. Je třeba se srážkovou vodou lépe hospodařit – zadržet ji v půdě, v nových zásobnících vody (malých i velkých) a lépe ji využívat při zavlažování polí.

b) Dostupnost pitné vody pro všechny v době sucha

Parciální zájmy vodohospodářských společností, hospodařících se zdroji vody v jednotlivých regionech dnes nevedou k propojení vodovodních systémů různých regionů. Vznikají lokality, které v obdobích sucha nedokážeme zásobovat pitnou vodou.

c) Ochrana studánek

V moderní uspěchané době zapomínáme na význam přírodních zdrojů vody. Po staletí udržované studánky pustnou, praménky se ztrácejí v bahně. Je to velká škoda, voda do krajiny patří, a to nejen pro lidi, ale i pro veškeré živočichy. Jsou součástí našeho životního prostředí a jeho ozdobou.

2. PŮDA a obnova kvality zemědělské půdy

Teprve změny klimatu v České republice (přívalové deště a dlouhá období sucha) zvýraznily i závažné nedostatky v hospodaření s půdou. Projevily se nedostatky v dodržování tradičních osevních metod (střídání plodin) a také nedostatky v technologickém obhospodařovávání půdy (např. orba proti vrstevnicím). Útlum živočišné výroby vedl k nižší produkci statkových hnojiv a v důsledku i k nedostatku dusíku, draslíku a organických živin v půdě a ke snížení schopnosti půdy vázat vodu.

3. Zdravé a kvalitní potraviny pro všechny

Nechceme být popelnicí Evropy. V našich klimatických podmínkách si většinu potravin umíme vyrobit sami a ve vysoké kvalitě. Nemusíme je dovážet stovky a tisíce kilometrů,

ničit silnice, automobily a zatěžovat životní prostředí exhaláty z motorů. A potraviny, které dovážíme, musíme kontrolovat stejně přísně jako ty, které si sami vyrábíme.

4. Soběstačné zemědělství

Léta našeho členství v Evropské unii jsou pro české zemědělce dlouhodobě spojeny s útlumem. Dnes naše zemědělská výroba v žádné komoditě nepokrývá domácí spotřebu a to v rostlinné i v živočišné výrobě.

5. České potraviny na český trh

Nejvýznamnější místo na českém trhu zaujímají zahraniční obchodní řetězce. Jejich agresivní obchodní politika však vedla ke snížení české zemědělské výroby a výroby potravin. Dnes i největší domácí výrobci mají problém své zboží umístit do těchto obchodních sítí. Střední a menší výrobci tuto příležitost mají zcela výjimečně. A tak nám řetězce nabízejí převážnou většinu zboží z dovozu.

6. Pracovní místa, obchod a služby na venkově

Útlum zemědělské výroby způsobil významný pokles zaměstnanosti na venkově a zánik doprovodných služeb. Obyvatelé hledají obživu ve větších městech, na venkově se zavřely prodejny, vytratila se i nabídka potravin, základních druhů zboží a také služeb. Je třeba připravit programy k obnově pracovních míst na venkově a vrácení života na venkov.

7. Podpora myslivosti, rybářství, včelařství, chovatelství, pěstitelství a vinařství

Všechny tyto obory jsou součástí našeho života a současně se zemědělstvím bezprostředně utvářejí naše životní prostředí. Proto je třeba věnovat jim mnohem více pozornosti a podpory nežli tomu bylo doposud.

8. Využívání odpadů jako surovin

Odpady již dávno nejsou nepojmenovanou hmotou, kterou bez starostí odkládáme na skládky. Jsou zdrojem surovin (k recyklaci) i zdrojem energie. Tak je třeba s nimi pracovat. Rezervy jsou v reálné dostupnosti kontejnerů na tříděný odpad a v absenci kontejnerů na kovový a kompostovatelný odpad. Je třeba jít cestou ekologicky šetrného, energeticky využitelného způsobu likvidace vytříděného komunálního odpadu a cestou recyklace využitelných surovin.

9. Lesy

Voda, půda a les jsou našim národním bohatstvím. Tvoří naši krajinu, náš život. Těžba a zpracování dřeva nejsou jediným přínosem lesů. Důležité jsou i jeho mimo-produkční funkce. Je nenahraditelným biotopem mnoha rostlin, živočichů i drobných organismů. Je nezastupitelný. Les máme rádi. Chraňme ho.

Co pokládám za nejdůležitější

Politici, kteří budou stát v čele naší země, se musí velmi vážně zabývat těmito otázkami:

a) zajistit, aby české národní zájmy byly vždy na prvním místě

b) rozhodovat tak, aby byl bohatý náš stát a spokojení naši občané

c) připravit a nastoupit strategii budování vlastní ekonomické/hospodářské síly naší země v průmyslu i v zemědělství

d) připravit opatření na zajištění příjmů státního rozpočtu pro období, kdy nebudeme příjemci evropských dotací

e) vytvořit motivační podmínky

 

X