7.11.2016   Zemědělec   Strana 1     Zuzana Fialová

Na nerovnocenné postavení dodavatelů při vyjednávání s maloobchodními řetězci či označování potravin v obchodech poukázal minulý týden ministr zemědělství Marian Jurečka na Žofínském fóru, které se konalo v Praze. Uvedl rovněž, že podle cenového průzkumu některé obchodní řetězce dávají větší přirážku na české potraviny než na dovozové.

Ministerstvo zemědělství podle Jurečky požádalo o daný průzkum, který se uskutečnil mezi lednem a květnem letošního roku, ministerstvo financí. Jestli mne někdo obviňoval, že říkám nepravdu v tom, že někdy maržová politika některých obchodů vstupuje do toho, že znevýhodňuje domácí producenty, tak říkám, že částečná odpověď je v tomto,“ prohlásil Jurečka s tím, že šetření zahrnuje data ze šesti obchodních řetězců. Například průměrná přirážka u kuřat kuchaných v ČR dosahovala podle šetření u některých řetězců skoro 38 procent V některých případech byla ale i záporná, tedy se prodávala levněji, než je obchody koupily. Podle ministra jde však o krátkodobé prodeje, které se uplatňují, když jsou potraviny ve slevové akci, U kuřat ze států Evropské unie přirážka Snila zhruba 13,5 procenta. U polotučného trvanlivého mléka šlo zhruba až o 17procentní přirážku u Českého produktu, u zahraničního o 11,4 procenta. V krátkodobých akcích se mléko prodávalo i pětinu pod nákupní cenou. Podle prezidenta Agrární a Potravinářské komory CR Miroslava Tomana jsou přirážky obchodníků daleko vyšší. „Obchodní přirážky se podle našich zjištění pohybují od 50 procent u základních potravin až ke stu i více procentům u výrobků s vysokou přidanou hodnotou,“ poznamenal.

Obchodní řetězce podle něj dávají přednost výrobkům‘ ze svých mateřských států, kde se snaží zbavit tamních přebytků. V okolních zemích kladou řetězce také důraz na regionální potraviny, v CR ale dávají přednost potravinám s nejnižší cenou. Tyto výrobky ze zahraničí jsou ale často dané skrytými národními podporami, míní. Podle europoslance Pavla Poce, člena výboru pro bezpečnost potravin Evropského parlamentu, opakované výzkumy potvrdily, že se v České republice prodávají výrobky s nižší kvalitou ve srovnání s původními unijními zeměmi. Zatímco je například v určitých ovocných nápojích v Itálii a Francii 12 procent ovocné složky, v CR Rusku a na Ukrajině jsou to pouze tři procenta, řekl Poc s tím, že podle výzkumů tato dvojí kvalita vadí převážné části spotřebitelů.Toman zdůraznil, že pokud nezačneme řešit expanzi zahraničních obchodních řetězců, bude rozměr naši potravinářské a zemědělské produkce klesat Podle ministra jsou dosavadní kroky Evropské komise pro potírání nekalých obchodních praktik nedostatečné. Je nezbytné přijít s celounijním legislativním řešením, které zajistí rovné podmínky mezi zemědělci, zpracovateli a obchodníky,“ konstatoval Jurečka a poznamenal, že díky novele zákona o potravinách už nebudou moci obchodníci jako českou potravinu označit cokoliv, třeba to, co se u nás jen zabalí „Nastavili jsme jasná pravidla, aby to, co je uváděno jako české, bylo skutečně vyrobeno v České republice a z místních surovin,“ řekL Podle Tomana však jako českou potravinu nebudou moci své výrobky vykázat třeba cukráři a další producenti, kteří nedokážou splnit limit 75 procent tuzemských surovin, protože v České republice nejsou. Problémy budou mít i zpracovatelé masa, doplnil prezident Agrární komory CR a Potravinářské komory CR Jurečka znovu připomněl, že v České republice by mohlo být o 42 000 pracovních míst v zemědělství a v navazujících oborech více, kdyby byla soběstačná v produktech, které je možné v tuzemsku vyrábět Podle něj tak stát ročně na daních a sociálním a zdravotním pojištění teoreticky tratí přibližně sedm miliard korun. Počet zaměstnanců v zemědělství se však stále snižuje. Loni se podle údajů ministerstva jejich počet meziročně snížil o 1,2 procenta na 100 900 pracovníků. Více než polovina z nich je ve věku nad 45 let Zpracovatelské firmy nyní naopak zaměstnance, kteří by měli zájem pracovat v zemědělství a v navazujících oborech, hledají

Categories: Potraviny

X