Nadšení premiéra a některých členů Vlády ČR ze zpráv o dosažení přebytku státního rozpočtu za r. 2016 vedla k řadě „konstruktivních“ návrhů jak přebytek využít. Ozývalo se však málo návrhů, které by každý, kdo hospodaří se svěřenými prostředky, měl uvést, aby tak prokázal, že umí hospodařit s péčí řádného hospodáře. K tomu je potřeba trochu konzervativního přístupu, prostých kupeckých počtů a selského rozumu.

Jak to vidím já? Především musím říct, že jsem ráda, že Ministerstvo financí řídí lidé, kterým skutečně záleží na dobrém hospodaření státu. A také musím říct, že se jedná o událost svým významem mimořádnou a jak se ukázalo pro řadu členů Vlády nečekanou (či neznámou). Shrňme si fakta:

V roce 2016 dosáhly celkové příjmy státního rozpočtu 1.281,6 mld. Kč, celkové výdaje 1.219,8 mld. Kč a přebytek hospodaření 61,8 mld. Kč. Podotýkám, že se jedná o účetní výsledek. Jako ho bylo dosaženo? Tedy počítejme:

na straně příjmů:

– vyšší daňové příjmy a příjmy pojistného na SZ ….. 28,8 mld. Kč

– transfery z EU byly vyšší o ……………………………… 64,8 mld. Kč

– ostatní příjmy byly vyšší o ………………………………. 7,2 mld. Kč

na straně výdajů:

– nižší čerpání běžných výdajů o …………………………. 25,6 mld. Kč

– nižší výdaje na správu státního dluhu o ………………11,6 mld. Kč

– vyšší kapitálové výdaje o ………………………………….. -6,2 mld. Kč

  1. celkem: ……………………………………………………….131,8 mld. Kč

odpočteme-li plánovanou ztrátu ……………………….. -70,0 mld. Kč

máme účetní přebytek ……………………………………… 61,8 mld. Kč

 

Je třeba si uvědomit, že pokud státní rozpočet končí deficitem, pak je tento deficit financován přes dluhopisy. Avšak v roce 2016 státní rozpočet netrpěl nedostatkem příjmů tak, jak tomu bylo za předchozích vlád a díky řadě faktorů (lepší výběr daní, ekonomický růst), bylo dosaženo přebytku 61,8 mld. Kč. Ministerstvo financí naplnilo funkci řádného hospodáře a o přebytek tak de-facto již snížilo státní dluh.

Pokud bychom to posuzovali čistě technicky z hlediska firem, pak dnes je třeba účetní přebytek jako snížení státního dluhu jen projednat a zaúčtovat. Taková je praxe, známá z firemního řízení (některým politikům vzdálená).

Se státním rozpočtem to ovšem není tak snadné. Do hry zde vstupuje Poslanecká sněmovna, která rozpočet schvaluje a ta má také právo rozhodnout o použití přebytku a právě proto se nelze vyhnout parlamentním diskusím o „využití přebytku“, které budou připomínat jen „motýlí rej“ a bohužel předvolební tlachy. Se zájmem jsem sledovala, jak někteří již budují vodovody, kanalizace čistírny anebo navyšují důchody – to je ovšem přece otázka nového rozpočtu.

Pokud se ovšem vláda shodne na potřebě výše uvedených námětů ze strany ministra zemědělství či pana premiéra a nestačily by nám na to vlastní příjmy, je možné, aby Parlament rozhodl v průběhu roku změnou zákona o státním rozpočtu na rok 2017 o zvýšení výdajů, deficitu a o vydání dalších dluhopisů a tedy i o zvýšení státního dluhu. Ale vztahovat tyto navržené výdaje v roce 2017 k výsledku hospodaření za rok 2016 je velmi naivní. Myslíte si stejně jako já, že pokud budou na důležitých politických postech, které vyžadují zkušené profesionály, naivní nezkušená koťátka, bude nám všem opravdu líp?

 

Margit Balaštíková, poslankyně

Categories: Nezařazené

X