02.04.2020 17:23  Parlamentní listy, rozhovor

ROZHOVOR „Vláda nic nepokazila. Bohužel většina těch současných kritiků si tady 30 let libovala v osekávání státu a v privatizaci jeho funkcí. Dnes paradoxně volají stát k zodpovědnosti a chtějí od něj všechno. Ukazuje se, že řada kroků, demontujících stát byla špatná,“ myslí si Margit Balaštíková, poslankyně ANO za Zlínský kraj. „K čemu je, že Evropská komise měla již na počátku roku potvrzené informace o vysoké infekčnosti koronaviru, když na ně vůbec nereagovala?! EU nám tak už poněkolikáté v důležitých oblastech úplně vypadla z role a ukázala, že práva, která si osobuje, jí nepřísluší. Myslím si, že se přiblížila doba, kdy bude zapotřebí postavení EU přehodnotit,“ vysvětluje.

Hodně se diskutuje o nedostatku ochranných pomůcek. Dovážíme je z Číny. Ředitel pražské nemocnice v Motole Miloslav Ludvík uvedl, že za trable s ochrannými pomůckami mohou aktivisté, kteří neustále zpřísňovali zákon o zadávání veřejných zakázek, kteří tlačili na to, že musíme vždy nakupovat za co nejnižší ceny. Přesně tímto způsobem podle něj z těch dodávek vytlačili celý český průmysl a mnohé české výrobce to zlikvidovalo. Co si o tom myslíte?

Byl vyhlášen nouzový stav. Řízení státu převzal krizový štáb. Jeho první povinností bylo zajistit ochranné pomůcky co nejdříve v co největším množství, a to odkudkoliv. Myslím si, že v tomto režimu má krizový štáb nakupovat bez výběrových řízení. Co se týká domácí produkce, stát by měl uplatnit právo nejvyššího společenského zájmu vůči všem (nebo vybraným) domácím výrobním kapacitám ke krátkodobé změně výroby, uplatnit právo i ke skladovým zásobám a stanovit ceny, za které toto zboží stát nabude a bude poskytovat zdravotnickým zařízením a společnosti. Tak by nikdo nerealizoval „tržně maximální zisk“, jen zisk běžný, ale byla by zajištěna práce pro lidi a fungoval by chod výroby. Jsem toho denně svědkem, že i v této situaci se „někteří“ snaží vyzískat co nejvíce, nejde jim o celonárodní zájem.

V Číně teď ale nakupuje celý svět. Je současná situace určitým vystřízlivěním z globalizace?

Ano, Čína je největším výrobcem a dodavatelem, a to nejen v těchto ochranných pomůckách. Co se týká onoho vystřízlivění, obávám se, že k tomu nebude dostatečná „politická vůle“, i když všichni vidíme na konkrétních příkladech, že globalizace není motorem rozvoje a naši ekonomiku nerozvíjí, ale jen z ní těží.

Budou se teď jednotlivé státy snažit o co největší soběstačnost ve strategických věcech?

Jsou národy, které si stále ještě uvědomují, jak významná je role státu, a ty budou bezesporu usilovat o zajištění soběstačnosti. Ne ve všem se jim to povede, ani nám by se to ve všem nepovedlo, ale bude to cíl. A jsou oblasti, kde je možné i nutné tuto cestu odstartovat velmi rychle. Byla bych ráda, aby ČR k takovým zemím patřila.

Jsme například schopni dosáhnout potravinové soběstačnosti? A budeme o to usilovat?

Jak jsem již mnohokrát řekla a napsala, potraviny jsou strategická surovina. Byli jsme soběstační a měli bychom se k potravinové soběstačnosti co nejrychleji zase vrátit. Právě globalizace ukazuje, že pokud by bylo jakkoliv zasaženo výrobní centrum, pak je ohroženo zásobování rozsáhlého území s velkým počtem obyvatel. Snažím se tuto myšlenku propagovat již léta, ale bohužel zatím jsme k tomu reálně nesměřovali.

Podle politického analytika Štěpána Kotrby si Česko vede v boji proti koronavirové nákaze nejlépe ze všech evropských zemí. Razantní opatření přišla podle něj na poslední chvíli. Jak to vidíte vy?

Vidím to stejně. Vidím však i problémy, které nás teprve čekají a budeme je muset řešit. A to je: volný pohyb osob a volný pohyb zboží. Proč v tom vidím riziko? Zejména proto, že v některých zemích reagovali na virus pozdě, nebo se rozhodli jít cestou tzv. kolektivní imunity (tedy nechávají občany virem promořit) a lidé z těchto zemí k nám budou jezdit a budou vyrábět zboží, které nám budou dodávat. Jak potom zajistíme, aby potraviny z těchto zemí nebyly kontaminované? I to budeme muset vyřešit, abychom nakonec tu naši dnešní snahu a boj vlastně neznehodnotili. A mezi riziky bych také měla zmínit i neochotu k disciplinovanému a zodpovědnému chování řady našich spoluobčanů, kteří se nikým a ničím nenechají nikdy omezovat. Tedy stát má před sebou ještě dlouhou řadu nelehkých úkolů.

Přesto se na vládu snáší častá kritika zvláště z řad opozice a jejích příznivců. Je fakt, že situace v některých domovech důchodců strach nahání. Pokazila vláda tuhle část boje s nákazou, nebo díl odpovědnosti nese i někdo jiný, třeba kraje?

Vláda nic nepokazila. Bohužel většina těch současných kritiků si tady 30 let libovala v osekávání státu a v privatizaci jeho funkcí. Dnes paradoxně volají stát k zodpovědnosti a chtějí od něj všechno. Ukazuje se, že řada kroků demontujících stát byla špatná. Kraje, na které byla převedena síť nemocnic a sociálních zařízení, úlohu státu v krizi nenahradí a soukromé subjekty už vůbec ne. Stát k účinnému krizovému řízení potřebuje mít ve vlastní pravomoci například páteřní síť nemocnic rozprostřenou po celém území včetně centrálního nákupu a distribuce léčiv a zdravotního materiálu. Dlouhodobě je zanedbávána a nedoceňována úloha a funkce státních hmotných rezerv a mohla bych pokračovat.

Je podle vás pravda, že i v tuto chvíli někteří pokračují v politickém boji s Andrejem Babišem i skrze koronavirovou krizi?

Pro některé je to jejich jediný program. Ale kritika z jejich strany je většinou lidí vnímána spíš jako podrývání a poškozování vlády a státu. Někteří lidé zapomínají, že dnešní nouzový stav nemůže dost dobře akceptovat všechny demokratické prvky – jak by si snad někdo přál, i když vidím, že se o to premiér snaží.

Velmi vážná situace je v Itálii či Španělsku, ale také už i v USA, Francii či Británii. Tam – stejně jako v Německu – se roušky moc nenosí a vlády razantní opatření zaváděly dost váhavě. Čím si to vysvětlujete?

Máte pravdu, roušky se tam nenosí. Jejich účinnost je zpochybňována různými významnými osobnostmi a orgány. Ale proč? Je to prosté, ty státy roušky totiž nemají a nemohou je v dostatečném množství obyvatelstvu nabídnout! Tak raději říkají, že jsou neúčinné. Mimoto ne každý je ochoten si roušky doma ušít, jako to děláme my! Všem našim lidem, kteří to dělají, moc děkuji.

Co reakce Evropské unie?

K čemu je, že Evropská komise měla již na počátku roku potvrzené informace o vysoké infekčnosti koronaviru, když na ně vůbec nereagovala?! EU nám tak už poněkolikáté v důležitých oblastech úplně vypadla z role a ukázala, že práva, která si osobuje, jí nepřísluší. O bezpečnost a zdraví občanů se tak musejí nakonec vždy postarat jednotlivé státy, a to ještě za nespokojeného breptání představitelů EU. Myslím si, že se přiblížila doba, kdy bude zapotřebí postavení EU přehodnotit. Podle mého názoru nebyla doceněna a dostatečně rozvinuta forma evropského hospodářského společenství (bez zbytečné politické nadstavby) a měli bychom se k ní vrátit.

Hranice budou asi ještě zavřené dlouho. Co bude se Schengenem?

Obávám se, že hranice zase tak dlouho zavřené nezůstanou – i když by to bylo pro nás nejlepší. Ale co to vlastně Schengen dnes je? Není to ani tlustá čára na mapě. Nikdo žádný Schengen nerespektuje. Do Evropy si volně chodí kdekdo, nemusí mít ani doklady totožnosti, ani peníze. Evropa se o všechny postará. To je také instituce, kterou je třeba přehodnotit nebo zrušit.

Až překonáme pandemii, musíme zahájit kritickou diskusi o vztazích v EU, zlobí se rakouský kancléř Sebastian Kurz. Až jeho osobní nátlak na kancléřku Merkelovou totiž pomohl vpustit na rakouské území kamiony vezoucí ochranné pomůcky pro tamní zdravotníky. Je podle vás v pořádku, že si státy v této těžké chvíli navzájem blokují životně důležité dodávky?

Kancléř Kurz má naprostou pravdu. To, jak se vedoucí a nejsilnější země EU, Německo, zachovalo k dodávkám ochranných pomůcek pro Rakousko, to je ukázka té pravdivé „solidarity“ dnešních dnů (a nejen dnešních). Každý stát řeší především vlastní potřeby a zájmy, nikoliv potřeby svého souseda. A v tom je podstata dlouhodobé neupřímnosti a nedůvěry pro další fungování EU v současné podobě. Ano, EU se musí změnit – jak jsem řekla – buď se vrátí k podobě evropského hospodářského společenství (bez politické nadstavby), anebo půjde každý svou cestou.

Mělo by se ve stavu nouze zakázat zahraničním vlastníkům českých firem odvádět z naší země dividendy? Otevře se podle vás v nadcházejících měsících otázka většího zdaňování nadnárodních korporací?

Zatím jsme členem EU, kde platí i volný pohyb kapitálu. To by se ovšem s přechodem na formu evropského hospodářského společenství mohlo významně změnit. Jsem již dlouhodobě toho názoru, že většina těch vyváděných prostředků mohla být motivačním způsobem „přidržena“ v naší zemi a mohly sloužit k našemu hospodářskému rozvoji. Samo zdaňování by nic neřešilo, to se už naučili obcházet, a to už ani nechci hovořit o tom, že si v EU hýčkáme oficiální daňové ráje.

Categories: Ze sněmovny

X