Zabránit nakaženým divokým prasatům ve volném průchodu z pásma zamoření do dalších částí okresu Zlín chtějí úředníci Zlínského kraje. Po veterinářích Zlínský kraj žádá, aby upravili mimořádná opatření a umožnili částečné oplocení pásma a použití odchytových zařízení a odchytových obor. Podle zjištění Práva tomu ale veterináři nakloněni nejsou.

Pevné ploty, které by vydržely minimálně dva roky, chce hejtmanství ve čtyřicet kilometrů dlouhém okruhu umístit mezi Zlínem a Fryštáckou přehradou, dále pak mezi Lípou a Slušovicemi, kde hrozí přímý přesun černé zvěře směrem na Zádveřice. Zlínský kraj tak hodlá pojistit zábranu vytvořenou pachovými ohradníky.

„V těchto místech očekáváme největší migraci černé zvěře a rozšíření ohniska nákazy. Z jiných stran nám to drží vesnice a města,“ vysvětlila krajská radní pro životní prostředí a zemědělství Margita Balaštíková (ANO).

Chtějí i odchytové klece

Nejvíce divokých prasat se podle myslivců drží právě v oblasti ohraničené silnicemi mezi obcemi Hvozdná, Březová, Slušovice, Veselá, Lípa, Lužkovice na Zlínsku. „Pole v této lokalitě jsou oseta plodinami, které přitahují černou zvěř,“ vysvětlila Balaštíková. O částečném oplocení už v úterý jednali zástupci Státní veterinární správy (SVS) spolu s Národním centrem pro tlumení nákazy afrického moru prasat.

„Došli jsme ale ke shodě, že je problematické zavádět oplocení vysoce rizikové oblasti jako veterinární opatření, a to platí i v případě, že by šlo pouze o částečné oplocení. Zejména se jedná o míru účelnosti, nákladovosti a také režimu v oplocené oblasti. Odborná diskuse na téma tlumení nákazy dále probíhá a bude pochopitelně reagovat na aktuální vývoj nákazy konkrétními kroky,“ sdělil Právu mluvčí SVS Petr Majer.

Zlínský kraj kromě částečného oplocení zvažuje i umístění odchytových klecí a menších odchytových obor. Stavy černé zvěře se tak podle Balaštíkové podaří redukovat rychleji než odstřelem. Stát budou v zamořené zóně kolem Zlína, do budoucna s nimi hejtmanství počítá v celém Zlínském kraji.

„Odchytová zařízení představují klece z kari sítí, které mají vstup. Zvíře vejde dovnitř a ven už se nedostane. Pokud se tam dostane srnčí nebo jelení, tak se klec neuzavře. Je to dáno tím, že prasata ryjí. V případě, že se tam dostane černá zvěř, začne rýt a vstup zapadne,“ vysvětlila novinářům Balaštíková.

Dost potravy v řepce

Černá zvěř nakažená africkým morem prasat se prozatím drží ve zhruba dvacetikilometrovém okruhu severně od Zlína, kde má dostatek potravy v podobě řepky, pšenice nebo sóji. Navíc se zde nesmí střílet, divočáci tak mají klid. Ploty i odchytová zařízení chce proto kraj vybudovat ještě před sklizením plodin, kdy se divočáci začnou vracet do lesů.

První dva uhynulí divočáci, u nichž se později potvrdil africký mor prasat, byli nalezeni 21. a 22. června na kraji Zlína u areálu Krajské nemocnice Tomáše Bati. Africký mor prasat přenášejí volně žijící zvířata, pro lidi není nebezpečný. K úterý evidovali veterináři ve Zlínském kraji celkem 99 uhynulých divokých prasat. Vyšetřeno na africký mor prasat bylo dosud 95 vzorků, čtyři nálezy čekají na vyšetření.

„Africký mor prasat byl prokázán v 63 případech, 32 vyšetření skončilo s negativním výsledkem,“ podotkl Majer. V nárazníkové oblasti s intenzivním odlovem bylo od 17. července uloveno 522 divokých prasat. Žádné z nich nebylo pozitivní.

X